Vyhledat

Den 2 - Mumie se vrací

Aktualizace: 10. bře 2019

A jak jsem včera řekla, tak se taky stalo… Tarp-tent mi v noci spadl na hlavu! Nejen, že ta plachta byla celá mokrá a já ji měla přilepenou na obličeji, ale navíc jsem byla tak unavená, že jsem nebyla schopná se zvednou a jít to znovu postavit! Hodila jsem si přes obličej spacák (teda vlastně quilt, ve kterém je mi kosa jako prase!!!) a spala jsem vesele dál. No spala… Spíš jsem měla jen zavřené oči a vyčerpáním jsem se ani nehla. V noci jsem nemohla spát protože mi byla příšerná zima a moje ruce a nohy vůbec nefungovaly, takže jsem se nemohla ani pohnout. Dovedete si představit, jak to muselo ráno vypadat, když všichni ostatní vstávali a nalevo ležela zafoliovaná mumie? Hlavu jsem mela na fotce v pravo.



Všichni vstávali kolem 5-6 a vyšli, protože nás čekal hrozný kopec a všichni to chtěli stihnout předtím než bude vedro a slunko nás uškvaří za živa. Já ne. Já mám ráda pořádný pařák! Já vstala v 9. Nikdo už tam nebyl. Jenom já, samotinká mumie. K snídani jsem si dala Snickersku a vyrazila směr peklo! A taky že bylo! Plazila jsem se skoro po 4 a to debilní slunko si to neskutečně užívalo. Jen si to vyžer Lucie, když chceš ráno spát! Dneska se dalo sejít z trailu a doplnit vodu v Morena Village. Můj život je v troskách, proč já tohle dělám? A pak jsem uviděla vodu! Taková fata morgana! Pořád jsem se plazila po čtyřech, ale těšila jsem se na čerstvou vodu!



Když jsem ale dorazila k místu, kde měla být voda, nestačila jsem se divit! Normálně malý obchůdek ve kterém týpek otáčel hamburgery! Hned jsem si objednala cheeseburger a dala si Colu! Co je víc! U pokladny byly výherní losy. Říkala jsem si, že když mám příšerný den, tak bych mohla alespoň něco vyhrát. Venku seděla celá moje parta, která vyšla v těch 7! Takže jsem je nakonec doběhla! Setřela jsem los a… nic. Asi můj život není až tak hrozný, aby mi bůh seslal milion! Pustila jsem se do burgeru! A ano, spálila jsem si obličej.



Nikomu se nechtělo jít do toho horka, tak jsme všichni seděli a říkali si příběhy. Kolem 2 jsme vyrazili. Já jsem vyrazila trochu napřed, protože jsem dneska chtěla ujít zase 25km. A pak jsem narazila na spektakulární místo, kde jsem chtěla zůstat! Vytáhla jsem si ukulele a hrála jsem si. Pak mě chytla múza a složila jsem song o tom, jak je to tady skvělé! Jmenuje se to FUC*ING PCT!! Pak mě doběhli kluci a seděli jsme tam a kochali se další hodinu. Je mi jedno kam dneska

dojdu! Chytla jsem tady na tom místě druhou mízu a zase jsem začala PCT milovat!



Kluci pak šli dál a já s Blue Skyem jsme si další hodinu povídali o cestování, trailech, vzdělávání, politice a o naší dnešní večeři. Blue pak šel napřed a já si ještě chvíli hrála na ukulele. Bylo to boží! Pak jsem se taky konečně zvedla a šla. Cca kolem 17:30 jsem došla ke zdroji vody v Bolder Oaks, kde už byl i Blue Sky, Chris a Ian. Rozhodli jsme se zůstat. Postavila jsem si stan, udělala jsem si večeři, Chris mi udělal čaj a šli jsme do pelechu! Těsně před spaním jsme šli s Ianem přefiltrovat vodu na další den. Brala jsem si 5 litrů. Ianovi to trvalo 6 minut! Já se s tou vodou patlala 30 minut! Můj Sawyer filtr brzy poletí. Měla jsem zmrzlé ruce a z toho protlačování vody přes ten mini squeezer jsem měla křeč v prstech. Zítra si objednám tu inteligentní věc, kterou

má Ian. (EDIT: Filtr Catadyn BeFree)



Dneska byl vážně super den, začíná se mi tu líbit. I když jsem už dva dny skoro vůbec nespala, ušli jsme dneska 10,6 mílí = 17 km. Nejsem vyřízená, ale těším se spát. Snad se konečně vyspím. Jo.... a mám dva nové puchýře.


! Dobrou !


-> Jít na 3. den

3,765 zobrazení
  • White Facebook Icon
Něco o mně

 

Jmenuji se Lucie.

Lucie postrach ulice.

Svatá Lucie, co mámě nervy upije a tátovi taky nepřidá.

Nebo tak nějak.
Narodila jsem se 12.12.1992 a od té doby mě toto číslo pronásleduje.

12. 12. 2012 jsem se rozhodla změnit svůj život a stvořila Bucket List.

Více o mně...

© 2023 by Going Places. Proudly created with Wix.com