Vyhledat

Den 15 - Starosta Max

Aktualizace: 10. bře 2019

Já nemohla skoro ani dospat! Mayor Max už určitě jede! Kvůli němu se jdu vyšňořit do koupelny. Obleču si čisté oblečení, abych udělala dojem. Vyčistím si zuby a… No to je všechno. Je to víc, než dělám obvykle! Stojím na verandě a už ho vidím! Starosta města Idyllwild právě dorazil! Taky se kvůli mně vyfiknul! Ta kravata a klobouk mu děsně sluší!

Není rozkošný? Poprvé v životě se mi líbí nějaký starosta!!! Asi jsem se zamilovala! Proč nejsou všichni starostové takhle nádherní? Samozřejmě jsme si spolu udělali spoustu fotek a selfíčka!





Nejlepší probuzení na světě! Strávili jsme spolu asi půl hodiny, zamilovali jsme se do sebe a já těď budu paní starostová! Jo a zapomněla jsem zmínit, že Mayor Max má dokonce i místostarostu, kdyby byl náhodou hodně zaneprázdněný! Jakože kdybychom spolu jeli na dovolenou!



No nic, Mayor Max musí pracovat. Jdu zpátky na trail. Hned na začátku potkám Chrise! Šli jsme spolu asi první 4 dny a on se nám pak nějak ztratil! Smutně mu oznamuju, že Ian skončil už v Julian a povídám o všech ostatních odpadlících. Zůstal ještě chvíli dole, protože ho přijela navštívit žena, tak se loučí. Já vyrážím. Co jééé? Proč to nejde? Proč mi nejde zvedat nohy? Jdu a zároveň stojím na místě! TEN MŮJ BATOH JE TAK TĚŽKÝ, ŽE NEMŮŽU JÍT! Ještě, že jsem si včera koupila tolik jídla! 6L vody tomu asi taky nepomáhá. Co krok, to lituju každé položky v batohu. Blbý sýr, blbé Snickersky, blbá nutella, blbé burákové máslo, blbý kuskus, blbý tuňák, blbé jablko, blbé všechno! HLAVNĚ LŮCO, ŽE SIS KOUPILA 10 BALÍČKU HORKÉ ČOKOLÁDY! Po 10 minutách jsem vyřízená. Směju se. Tohle můžu prostě udělat jenom já! Ušla jsem dvě míle a potkala kluka ze Švýcarska - nepamatuju si jeho jméno - ale tahá s sebou ukulele! Už z dálky na mě volá, že si musíme dát nějaký song dohromady. Sedám, tahám ukulele, ladím a už hrajeme. Po chvilce si k nám přisedne Mug Shot - Američanka, které je 68! A potom Anat z Izraele. Sedíme takhle 2 hodiny.



Jo… Zmínila jsem, že mě dneska čeká zabijárna? Z 6480ft = 1975m lezu do 10833ft = 3301m! Proč?! To nevím, většina lidí to přeskakuje, ale je to tady nejvyšší hora Mt. Chalapeňo (jmenuje se to jinak, ale já si to nepamatuju) v okolí, tak ji přece nevynechám ne? Vždyť mám na zádech asi jenom 30kg!


Jdu konečně pořádně šlapat. Poslouchám můj playlist a už vážně nenávidím svůj playlist. Jdu poslouchat playlist od Michi - Po půl hodině nenávidim Michi playlist! Poslouchám Kamči playlist - nenávidím Kamči playlist! Zapínám Sharonův playlist - nenávidím Sharona! Poslouchám neznámý seznam - nenávidím neznámého! A nejdu poslouchat brachův playlist - protože vím, že ho budu nenávidět! No nic… Přišla řada na nejhorší variantu. MÁMY PLAYLIST.

Zadání znělo jasně: “dej mi do složky tvoje nejoblíbenější písničky!” První písnička mě poněkud zaskočí - “Rolničky, Rolničky.” Skupina O-zone mě zase tak nezaskočí, ale když začne hrát - “Krávy, krávy, jak si asi povídáte?”, tak je mi jasné, že mám problém. Po pár písničkách od Michala Davida, Heleny Vondráčkové, Hany Zagorové, Ivety Bartošové, přemýšlím, zda je možné se oběsit na hadičce od CamelBaku. K mé hrůze navíc zjišťuji, že já znám všechny slova a dokonce si zpívám! Když ale přijde na scénu mistr Kája, tak zkouším pružnost hadičky a hledám místo k pověšení. Najednou nevím, kde jsem, a cítím příšernou bolest. Ležím na zemi a do uší mi hraje “Kdepak ty ptáku hnízdo máš”. Zakopla jsem o kámen a přeletěla - hodila jsem mrchu. Ležím s neskutečnou bolestí na zemi a volám si 911 - kde je ten vrtulník?! Potřebuju zachránit! Pak mi to dojde - stačí si vyndat sluchátka a jsem zachráněna! Haha. Vážně jsem si docela nabila koleno a teče mi krev, ale nic vážného. Po 10 minutách na zemi se zase začnu smát! Bože, proč tohle nikdo netočí. Já jsem takový kretén! Nemůžu se zvednout, tak si alespoň udělám selfie.



Jde kolem mě pár, tak mi pomůžou se postavit - ten batoh je prostě fakt těžký! Dneska všechno sním! Chybí mi asi poslední 2 míle na vrchol! Šílené převýšení. Mám pocit, že jdu po stěně. Poslední kousek na vrchol je spíše lezení - obrovské šutry a moje stabilita s tím batohem není úplně slavná! Ale dala jsem to!! Vrchol je krásný!




Sedím na kamenu a kochám se. Za necelých 15 minut přišla Mug Shot! Co tady kruci dělá!? Vždyť jí je 68! Měla přijít pozítří! Ne 15 minut po mně!!! Kde se stala chyba? Je prostě dobrá! Obrovská inspirace!


Přišla ale bez batohu. Nechala si ho pod vrcholem, je tam taková malá chata na přespání. Chtěla jsem jít dneska ještě trochu dál, ale musím tady vyzkoušet všechno, co se nabízí! Takže zůstávám s Mug Shot a s Dustym v chatičce.




Na večeři si udělám nejdražší jídlo ever! Koupila jsem si takové to super cool jídlo v pytlíku. Stálo to asi 300kč! Těstoviny s kuřecím masem. A k tomu si udělám horkou čokoládu, kterou samozřejmě míchám zubním kartáčkem.



Večeřím a pozoruju západ sluníčka. Těším se do postele - je tu nahoře docela zima. Přece jen je to v 3300m.


Dobrou!

-> Jít na 16. den

2,743 zobrazení
  • White Facebook Icon
Něco o mně

 

Jmenuji se Lucie.

Lucie postrach ulice.

Svatá Lucie, co mámě nervy upije a tátovi taky nepřidá.

Nebo tak nějak.
Narodila jsem se 12.12.1992 a od té doby mě toto číslo pronásleduje.

12. 12. 2012 jsem se rozhodla změnit svůj život a stvořila Bucket List.

Více o mně...

© 2023 by Going Places. Proudly created with Wix.com