Vzbudila jsem se 3:00 v noci a měla jsem neskutečnou žízeň! Vypila jsem asi půl litru vody. To s váma udělá nezdravé jídlo. Ale to nebylo všechno! Já měla neskutečný hlad! Hiker hunger útočí! Snědla jsem poslední dvě proteinové tyčinky. Další 3 dny budu asi držet dietu. Hmm to je docela dobrý nápad! Zítra najíždím na dietu! Krutopřísnou! Hmm, ale to znamená, že nebudu potřebovat žádné jídlo. Takže naprosto logicky bych teď mohla sníst všechno ostatní. A naprosto logicky jsem se ve 3 hodiny ráno přecpala proteinovýma tyčkama, děckou přesnídávkou, tortilama s nutellou a burákovým máslem, arašídama v medu a nakonec jsem si uvařila ovesnou kaši!!! No prostě bez komentáře! Šla jsem spát s totálně nacpaným břichem a bylo mi zle. Ještě, že mám záchod, hned za stromem…
Ráno se všichni kolem 5:30 začali balit a mi došlo, co jsem v noci provedla. Všechen tuk a cukr se mi uložil do mých tukových váčků. Vaků. Možná se ptáte, proč jsem tak brzy vzhůru. To čučíte co? Neuvěřitelné, ale dozvěděla jsem se neskutečnou informaci, se kterou jsem už prostě nemohla spát! Je to informace jako žádná jiná! Informace, která by zbořila čínskou zeď! Ale já vám ji zatím nepovím. Vzhledem k tomu, kolik jsem v noci snědla cukru, tak mám energii, jak zajíček Duracel. Rozjíždím rozcvičku s Juicy Lucy - všechno v češtině. Kroužíme hlavou, zápěstím, předloktím a celou rukou! A teď kroužíme boky a patou, kolenem a celou nohou! Leapfrog opakuje všechno po mně a ostatní kolem se lámou smíchem nad mojí češtinou. Nakonec to zakončím nějakými dřepy… No… Tipsy stihla nahrát jenom konec…
Po rozcvičce v 6:40 vycházíme. Já letím. Jsem naštvaná na počasí, protože je hnusně! To je moje odměna za to, že jsem vstala tak brzy?
Tak co, kam si myslíte, že letím? Nepovím! S Tipsy skoro běžíme a to je to docela i do kopce! Všechny kopce vybíhám jak trail maratonový běžec. Motivace je neskutečná věc! Zvládly jsme s Tipsy 12,2míle = 20km za 4 hodiny přesně!! Víte, co to je za výkon?
A kam že jsme to teda běžely? Zkuste hádat z fotky!
Vidíte to obrovské M? M jako mňam mňam mňam?! Tohle je motivace nejvyššího kalibru, když uprostřed divočiny najdete Meke Dí? To se prostě musí běžet! S Tipsy jsme šly k Mekáči jako dvě královny, zpívaly jsme si a tancovaly hustý tanec, který se jmenoval Macas dance! Co víc mám říct… DNESKA JEDU OBJEMOVKU! To je taky druh diety ne?
“Dobrý den, poprosím vás McChicken, Chicken Nugetky, Double Cheeseburger, hranolky a velkou Colu!” … “Tady nebo s sebou?” … “HNED!” A samozřejmě po jídle si přijdu pro McFlurry!!
No co vám budu povídat… Byla jsem happy! Jak dva grepy! Nesnáším McDonald's, ale tady na trailu je mi dobré každé jídlo! Tenhle mekáč je známý tím, že tady chodí spoustu hikerů, takže obsluha je na nás moc milá a dokonce jsme dostali zdarma dezert! No name se tady sešel se svojí ženou, která jela 3 hodiny autem, aby se s ním mohla vidět! To bylo taaaaak rozkošné! Kdyby mě tak přijel někdo navštívit. Achjo. Fňuk Fňuk.
A pak se zase stalo něco, co jsem si vůbec nemyslela, že se stane! Do Mekáče vešel… WAIT FOR IT!... BLUE SKY!!!! To byl zase randál. Křičela jsem přes celou restaurace a všichni zírali na Blue Skye jako na rockovou hvězdu. Pořádně jsem ho objala a vůbec jsem nechápala, jak to sem zvládl dojít! Byl jeden den za mnou! No neuvěřitelné, ale dělal každý den 20mil - zatímco já jsem se flákala u jezera!
Seděli jsme tam asi 3 hodiny a pak jsme se s Leapfrogem, Snot a Tipsy rozhodli ještě 6mil pokračovat. Blue Sky zůstával tady v mekáči - vedle byl hotel, protože už ten den udělal 20mil a měl toho plné kecky. Takže poslední fotka s Mekesem a jde se zase zpátky do přírody.
Pokračujeme v cestě, ale dneska si musíme dávat extra pozor na Poodledog bush - je to zase další křák, který vás chce sežrat! Ale tenhle se tváří až moc nevinně. Má hezké fialové kvítečka a vypadá moc hezky. Tipsy jde první a vždycky hlásí, když se před náma nějaká zrůda objeví.
Já jsem jako Alenka v říši divů - jsou mi ty křáky úplně jedno! Čumím zase jenom po té nádheře okolo! Snažím se vyhýbat všemu fialovemu, ale já jsem na kytky nýmand, nerozeznám mrkev od petržele a mám poznat, která fialová kytka mě chce sníst?
No řekněte sami… Vidíte rozdíl? JÁ NE! Oproti ránu se počasí neskutečně zlepšilo a vůbec nejsem schopná jít, protože furt fotím a kochám se!
Ke konci dne procházíme pohádkou! Hory jsou v dálce vidět a my už zase úplně jasně víme, kde budeme za pár dní. Asi jsem s tím už trapná, ale já jsem tou přírodou unešená každý každičký den!!
Všichni mi utekli, protože jsem furt zastavovala a nemohla jsem se vynadívat na tu krásu, ale pak jsem je našla sedět na paloučku a kochali jsme se všichni.
Dneska jsme objevili zajímavou věc. Spousta lidí tady neví, kde je Czech Republic, ale půlka američanů má hůlky z Česka! Tady prosím jeden Američan Leapfrog a jeho LEKI hole!!
Když jsme dorazili na místo, kde jsme dneska měli spát, tak jsme se zase všichni rozhodli Cowboy Kempit! Já jsem děsně líná rozdělávat ten stan. Stejně tam nebylo místo pro stany, takže jsme se jako housenky poskládali vsichni vedle sebe. Jdeme vařit. Haha. Mám poslední večeři a poslední dvě snídaně a do městě dorazím pozítří. Takže si dneska nebo zítra k večeři musím udělat ovesnou kaši. Hmm. Radši dneska - zítra si užiju slané jídlo k večeři. Dneska už jsem měla burger. Jak se cpu tou ovesnou kaší, tak nenávidím celý svět! Ovesná kaše k večeři - kdo to kdy viděl!! Ble.
Když zapadlo sluníčko, tak začala být lehce zima a zničehonic se k nám blížily mraky. Rozhodli jsme se postavit dva stany - více by se jich tam nevešlo. Bude totiž asi dost vlhko a možná by mohlo i pršet. Je jasné, jak se bude spát. Leapfrog už vlastní hůlky z České Republiky a umí s nima zacházet, takže si bere i holku z Česka do svého stanu. SNAD TO PŘEŽIJE. A právě tady začíná nová epizoda tohodle trailu. Šla jsem se vyčůrat a přišla jsem ke stanu, zaklepala na něj a..
Já: Lásko, jsem doma!
Leapfrog, Snot, Tipsy dostali totální záchvat smíchu.
Leapfrog: No konečně miláčku, nemohl jsem se dočkat.
Já: Co jsi tady celý den dělal? Posekal jsi trávník? Dal jsi najíst dětem?
Leaprog se směje jako idiot a pak se zeptá: Mohla bys mi prosím připomenout, kolik máme dětí a jak se jmenují?
Já: Holčičku Emmu, chlapečka Felipeho a černé dítě z Ugandy Rosie! To si to napamatuješ - vždyť jsi Rosie našel v ruinách v Ugandě a přivedl jsi mi ji domů! (Pozn. Leapfrog byl v Ugandě jako dobrovolník - od té chvíle ho zbožňuju)
Leapfrog: No jasně. Ještě něco, co jsem zapoměl?
Já: Kočce a psovi jsi dal nažrat?
Snot a Tipsy umírají ve vedlejším stanu (slyšíme úplně všechno, protože ty stany jsou namačkané úplně na sobě).
Leapfrog: JoJo, všechny jsem nakrmil, ale slyšíš ty dvě lesby ze sousedství? Mám jich plné zuby!
Lesby ze sousedství: Jestli se vám něco nelíbí, mohli byste se odstěhovat!!
Leapfrog: Mohly byste být trochu ohleduplné a odstěhovat se vy - já mám barák jako kráva, trávník sekám 3 týdny, dvě děti, černé dítě, kočku, psa a NÁROČNOU ŽENU!
Já už nejsem schopná ani mluvit, protože se dusím smíchem. Tahle komedie trvala skoro hodinu! A víte co se stane, když se moc smějete před spaním? NEUSNETE!
Leapfrog: Jak se jmenuje naše kočka?
Já: Rizotka
Leapfrog: A náš pes?
Já: Arthur
Leapfrog: můj život by byl bez tebe tak prázdný! Dobrou lásko.
Já: Dobrou.
Jdeme spát a všichni doufáme, že to ve zdraví přežijeme.
LEAPFROG ALE NETUŠÍ, ŽE SE LŮCA RÁDA TULÍ!!!