Dnes je přesně měsíc tomu,
co Lůca rozhodla se mít stan místo domu.
Dala dohromady všechny své ambice
a postavila se na Mexické hranice.
Její pronikavý smích všem do paměti se vryl,
ta holka s obří krosnou má prostě styl!
Ta holka, co kartáčkem kakao si míchá,
každý se diví, že ta dredatá pinda ještě dýchá.
Ta nemůže přežít s tak mizernou potravou
a navíc ještě s růžovou výbavou!
Všichni jste se ve mě děsně spletli,
protože tak tvrdou holku jste ještě nestřetli!
Bojuju tu s hmyzem a s hady,
každý den umírám hlady.
Čínská polívka dráždí moje nervy,
radši bych jedla brouky a červy.
Budím se každé ráno ve strachu,
že někdo omdlí z mého zápachu.
Mýdlo už se na nic nezmůže,
špína zažrala se mi do kůže.
Každý den, zas a zase,
vypadám jako prase.
Každý den cítím odér svůj,
prostě smrdím jako hnůj.
Pro orientaci v mapě nemám vlohy
a každý den mě příšerně bolí nohy.
Každý den se budím s pocitem stesku,
stesk po domově na Moravskoslezsku.
Každý den usínám a je ve naděje,
že štěstí se na mě usměje.
Že třeba v noci nebudu klepat zimu,
nebo mi někdo nabídne zmrzlinu.
Každý den NENÁVIDÍM tenhle trek,
ale kdo by to byl řek,
že jen co boty si obuju,
tak už zase tenhle trek MILUJU!
Tahle cesta možná vypadá jako hrůza,
ale mě tady políbila moje múza.
Každý den zvládnu ujít spousty mil,
a stále mi zbývá mnoho sil.
Každý den poznávám báječné lidi,
a ti mou pozitivní energii vidí.
Čiší ze mě radost a láska,
proto říkají mi tady Zlatovláska.
Jsem tady to třeštidlo s bucket listem,
co žije momentem, lidmi i místem.
Mám potřebu prozkoumat celý svět,
né zítra, pozítří - ALE HNED!
K dnešnímu dni ušla jsem 708 kiláků,
mám tady spoustu báječných parťáků.
A pokud vážně neumřu hlady,
tak za pár měsíců dojdu do Kanady.
A jestli mě stále máte za fajnovku,
JDĚTE SI SAMI PROJÍT PACIFICKOU HŘEBENOVKU!
A jak tedy vypadal můj 31 den?
To vám hned povím… Já jen…
Chci poděkovat všem lidem co mi drží palce,
a nedívají se na mě jako na zoufalce.
Každá zpráva od vás mě hrozně moc těší,
a jestli dojdu do konce tuhle tůru pěší,
tak je to hlavně vaše zásluha,
protože vaše komentáře jsou moje vzpruha!
Motivace, že musím jít dál a plnit si bucket list,
s pocitem, že moje krávoviny chce někdo číst!!
A teď teda ten 31 den,
dnes v noci jsem měla příšerný sen.
Zdálo se mi, že stojím v Praze na letišti úplně sama,
ale byla jsem šedá, stará dáma.
Než do Kanady jsem došla,
celá moje generace pošla.
Nikdo z mých fanoušků nezůstal na živu,
ale ono asi není divu,
měla už asi 100 let,
a totálně shrbený hřbet!
5:00 budík zvoní a končí noční můra,
Lůco vstávej! Čeká tě další túra.
Jako každý den, budík vypnu,
já z toho ranního vstávání jednou chcípnu!
Pohled na mě a každý by se smál,
protože já se zahrabu do spacáku a spím dál.
8:00 to je moje hodina,
kdy Lucáš hledá v tašce kokina.
Snickerska na snídani je jasná volba,
ale vypadám jako by mě přejela rolba.
Snažím se vyhrabat z pelíšku,
balím věci a připevňuju šišku.
Conie se už totiž zase celá třese,
jak otrok Lucie ji ponese.
Chtěla bych, aby mě někdo nesl taky,
jen se podívejte na mé oční vaky!
Jsem unavená a chci spát,
ale 26 mil musím dneska dát!
Hned z rána zase lezu do příšerného kopce,
a přemýšlím, zda je možná šiščí adopce.
Conie totiž nechce zůstat sama,
a mě naprosto hrabe už takhle z rána.
Všude je krásná příroda,
Conie křičí: Jůů, to je pohoda!
Pak kráčíme stále dál a dál,
a kampak nás to vítr nezavál!
Zavítaly jsme na malou farmu
a trail Angel neodolal mému šarmu.
Vypila jsem 2 coly a zmrzlinu si dala,
pořád jsem se neskutečně smála.
Měla jsem hlad, tak použila jsem moji taktiku
a Ron nám udělal párky v rohlíku.
Potom jsme se Tipsy rozhodly jít dál,
najednou v nás oheň vzplál.
My utíkaly jsme nádhernou krajinou,
bolesti nohou nás určitě neminou.
Ale bylo to stále nahoru a dolů,
4 míle za hodinu jsme zvládly spolu.
A jak jsme doběhly k tomu velkému kopci,
koukaly jsme na sebe jak dva sportovci
a já řekla: Tipsy, pojď budeme bezdomovci!
Tipsy batohem o zem třískla,
já radostí si pískla!
Budeme spát tady v téhle nádheře,
pomalu už dělá se nám večeře.
Teď ale pořádně držte se židle,
protože budete čumět jak ze sena vidle!
Těsně předtím, než na tenhle trek jsem se vydala,
tak lehce na instagramu jsem brouzdala.
Našla jsem tam chlapce jménem Majk,
skoro ke všem fotkám chtěla mu dát lajk.
Je to chlapec z Kanady,
při pohledu na něj plánuju svatební obřady.
Tento chlapec chce Calendar Triple Crown Attemp projít,
což znamená, že celkem tři dálkové tratě se rozhodl spojit.
AT, CDT a teď na PCT, kde jsem já šmatlá,
já jsem z něj úplně celá pomátlá.
Myslím si, že je naprosto boží,
a teď vás takhle informace položí.
Z ničeho nic on tam stál!
On! On! Já jsem královna a on král!
Chci s ním mít kupu dětí,
mám děsnou potřebu ho sváděti.
Kráčel po pěšince úplně sám,
já hned křikla na něj - hej já tě znám!
Přišel k nám blíže
a já začala mít srdeční obtíže.
Podle mě kluk, který se se rozhodne jít 12 775km musí být můj muž,
tak se Lucie přestaň debilně hihňat a prostě se VZMUŽ!!
Vypadala jsem jako jeho pitomá fanynka,
ale já byla nažhavená jak rozpálená plotýnka!
Pak nás opustil a já byla radostí úplně pryč,
asi si myslíte, že je to romantický kýč,
ale když večer šla jsem spát,
ON NA INSTAGRAMU MĚ ZAČAL SLEDOVAT!
K večeři cpu se bramborovou kaší,
která už mi leze i z uší.
Vepřovou tyčku si tam přidám,
a nesmím zapomenout na parmezán!
Sedím nad horké čokolády šálkem,
a pořád nemůžu uvěřit, že seznámila jsem se s Majkem!
Myslíte, že když ho ještě někdy doženu,
mohl by si mě vzít za ženu?
Bože ten kluk je boží jsem řekla,
a novým nožem jsem se sekla!
Najednou příšerný řev,
všude okolo samá krev!
V kaluži krve skoro plavu,
ale Tipsy zachovala chladnou hlavu.
Z batůžku tahá náplasti,
já kroutím se v příšerné bolesti.
Tipsy hlavou jenom kroutí,
když Lůca k zemi se hroutí.
Och, pane bože,
zbavte Lůcu toho nože!
Jednoho by z toho mrdlo,
s větším nožem podřízla by si hrdlo.
Komu by vadila ta krevní ztráta,
ale mám v prstu díru jak vrata!
Neměla bych si to zašít, hele?
křížkový steh zvládám skvěle! (Viz den 28)
Po hodině zastavily jsme krvácení,
tímto končí tohle představení.
Je mi stále špatně - ale jen maličko,
všechno zpraví zapadající sluníčko!
Mlčky s Tipsy koukáme na tu krásu,
obě zůstáváme v úžasu.
Ten západ byl prostě top,
ale teď už do spacáku jen udělat hop.
Začíná být totiž zima,
ale s Conie a s Tipsy je to tady vážně PRIMA!
Z druhého konce světa,
zdraví vás Lůca POETA