Ráno, neráno, je to úplně jedno kolik je hodin, protože dneska je můj den D! Dorazím do města Lone Pine a musím vyřešit co dál. Porad tajně doufám, že až budu mít konečně signál, tak všechno vyřeším a můj balík se najde. Dnešní plán je úplně jasný - ujít 14mil a stopovat do města. Je to docela obtížný stop, protože město je vzdálené 30mil od trailu. Ale dneska zvládnu všechno!
Většinu času jdu dneska v lese, takže je hezky chladno a nepotím se. Což je vlastně asi úplně jedno, protože jsem nebyla ve sprše 10dní a jsem špinavá jako kominík a děsně smrdím. Nejsem si jistá, že ještě půjdu někdy umýt úplně do čista.
Tipsy dneska vyšla asi v 7 a já se nezvládla vykopat do 8 ze spacáku, tak teď musím trochu hýbnout zadkem, abych ji chytila! Dneska jsem úplně jiná Lucie, protože jdu rychle dokonce i do kopce a to je co říct! Zvládla jsem 12 mil za 4 hodiny. 19,3 km za 4 hodiny! Dohnala jsem Tipsy a společně jdeme poslední 2míle. Spolu nám to vždycky rychle ubíhá, protože toho máme hrozně moc společného. Minule jsme probíraly, kdo z nás je větší nýmand na udržení vztahu (vyhrála jsem) a dneska jsme probíraly, co děláme špatně. To jsem se zasmála - já dělám špatně asi úplně všechno. Prý se nehodí, abych na rok odjela do ciziny a oznámila to partnerovi týden před odletem. Taky bych prý neměla být tak silná - prý nedávám dost najevo, že patnera potřebuju (ehm ehm, nejsem si jistá, že potřebuju). A taky bych měla být obezřetná ohledně Valentýna (můj bývalý chlapec mi na Valentýna přinesl kytku a řekl, že mě miluje. Já se ho zeptala, jestli je Apríl) - na tohle já ale nehraju! Jednou do roka na Valentýna se lidi musí mít rádi? A taky nehraju na Apríla - jenom jednou do roka si ze sebe musí lidi dělat srandu? Každý den by měli - byli by šťastnější! Uzavírám tohle téma těsně předtím, než mi chce Tipsy vysvětlovat, jak prala příteli oblečení! JÁ NIKDY NIKOMU NEPRALA! Asi jsem zase vyhrála.
Když jsme dorazily na místo, odkud by se mělo stopovat, tak si říkám, to by bylo super, kdyby jel někdo kolem a hned nás vzal. Měla bych více času na vyřizování všech věcí. A do 5 minut přijel Trail Angel Mike!!! A odvezl nás až k našemu hotelu. Hotelu, který stojí 4000Kč na noc a my zůstáváme dvě noci. Hmm. Asi bych měla objasnit jednu věc. Tipsy a Crunch prožívají milostný románek na trailu a já jim hraju třetí housle. Crunch je v důchodu a Tipsy dodělala bakaláře. To je pár! Každopádně jim nevadí, že s nima budu sdílet pokoj - a nemusím za to platit. Jo jenom - Crunch je sice v důchodu, ale je mu 38 a je děsně hezkej a vypadá tak na 25 - všude po něm chtějí občanku, když si kupuje pivo. Prodal svoji firmu a je milionář. Od Tipsy bych se mohla něco naučit!
Mně je všechno ale úplně jedno. Jdu volat. Volám Scout a Frodo, jestli se náhodou balík nevrátil. Nic. Volám USPS. Nic. Volám do druhého Kennedy Meadows. Nic. Volám na poštu do San Diega odkud jsem balík posílala - zvedne to neskutečně milá paní, která se mnou mluví přes 30minut - snažila se v papírech najít moji účtenku, ale bohužel jsou to už dva měsíce, kdy jsem balík posílala, takže moje sledovací číslo nejde najít. Nadiktuje mi asi 30 místné číslo mojí účtenky a další čísla z účtenky - třeba to podle toho zvládne USPS najít. Strašně ochotná. Je jí hrozně líto, že mi nemůže více pomoct a na závěr mi řekne: “Zlatíčko, doufám, že to dobře dopadne.” Vybaví se mi pošta v Česku a hrozně milá paní, která mě obsluhovala minule - myslím, že zmínila, že lidi jako já by neměli chodit na poštu - nojo, neumím vyplnit podací listek. Volám znovu USPS - bez sledovacího čísla nic neudělají. Jsem zoufalá. Po dvou hodinách telefonování mě už bolí ucho a jsem otrávená. Jak se tohle mohlo stát? Jiná paní na telefonu mi říká, že být mnou, tak znovu zavolá a místo, kam jsem to poslala a byla zlá - znovu je poslala se po tom balíku podívat. Ale já na to místo volala už dvakrát a jednou jsem tam byla osobně. Dobře tedy. Budu zlá. Můj brácha se teď určitě mlátí do hlavy, protože on ví, jak moc já umím být zlá - nevrátila jsem prošlý salát v Regiojetu, protože nerada vyvolávám konflikty a nemám ráda, když jsem na lidi zlá a nedejbože, když jsou lidi zlí na mě. Volám opět do Grumpy’s - zvedne to opět ta stejná paní, která na mě byla pokaždé jako furie. Buď zlá! A krutá! Tipsy mi radí,co mám říkat: “Hej! Už jsem ti volala dvakrát kvůli balíku, který jste mi určitě ztratili - tak zvedni prdel od počítače, jdi se podívat do skladu a HLEDEJ!” No. Realita je v mém podání jen lehce odlišná, skoro se neliší - úplně stejně jsem to řekla. “Ahoj, jmenuji se Lucy a jsem to děvče se ztraceným balíkem. Myslíš, že by ses prosím mohla ještě jednou podívat po tom balíčku - já vím, že ho nemáte v počítači, ale třeba, kdyby ses mohla zajít podívat do skladu a zkusit ho najít - je to modrý barel, na kterém je napsáno samolepkama Juicy Lucy a celý je polepený berevnýma lístečkama - moc mě mrzí, že vás takhle obtěžuju, ale já už jsem vážně zoufalá, snažím se to vyřešit už 4 den a jsem bezradná.”
Paní řekla okej a řekla, že se jde podívat. Vrátila se za 5 minut a řekla další okej a zeptala se, kde zrovna jsem, že ho našla a že mi ho pošle na její náklady. Omluvila se. Bože, já měla takovou radost!!! Bohužel by mi nedošel do té doby co budu tady v Lone Pine, tak mi ho pošle do dalšího města, kam se chystám - Bishop. Poděkovala jsem a zavěsila. Tipsy na mě nevěřícně zírala a jenom se zeptala: “Vážně jsi té krávě, která ti způsobila 4denní trápení řekla: Děkuji mnohokrát?”
Vždyť je to fuk! Každý se někdy splete a hlavně se to vyřešilo! Mám svoje věci. Zítra zajdu do města a zjistím, jestli si můžu půjčit ten Bear Vault na 6 dní, než dojdu do Bishopu a vyzvednu si svůj. ALE TEĎ!! TEĎ SE DRŽTE!! LŮCA JDE PO 10 DNECH DO SPRCHY.
Po koupeli, která trvala asi 45 minut, kdy se špína nechtěla pustit mých nohou jsme s Tipsy šly na pozdní oběd. Já měla takový hlad, že jsem skoro ani nestihla vyfotit ten naprosto úžasný burger!
Když jsme se vrátili z oběda, tak jsem si říkala, že těm dvěma hrdličkám dopřeju trochu soukromí a zajdu vyprat. Oblíkla jsem si to jediné, co bylo u mě v batohu čisté - bundu. Tipsy mi půjčila její šusťáky. Venku je 48°. Pohled lidí na mě s pytlem na zádech? K nezaplacení!!
Byla jsem v prádelně hodinu. V prádelně. V tom vedru. V šusťákách a bundě. Byla jsem durch zpocená. Když jsem se vrátila, dala jsem si druhou sprchu a … Crunch vždycky vyhledává hotely s bazénem.
Po bazéně jsme šli do restaurace na jídlo a já jsem úplně vyřízená. Jsem tak ráda, že se vyřešil ten balík a že zítra nemusím vůbec nic dělat, protože si asi po 30 dnech beru ZERO DAY. Celý den nebudu dělat vůbec nic. Jenom jíst. Sprchovat se a ležet v posteli!!!
Jo a abych nezapomněla, zase jsem se posunula po mapičce!
