Vyhledat

Den 8 - Dostala jsem Trailové jméno!

Aktualizace: 10. bře 2019

Není nad to, když v noci prší a ráno máte mokrý stan. Love it! Hlavně máte i mokré věci ve stanu! Vzbudila jsem se v 7:30. Opět už tu nikdo nebyl - a to nás tu kempovalo asi 15! Jsem prostě vždycky ta poslední! Vytahala jsem všechny mokré věci ze stanu a dala je sušit na sluníčko. Už to pěkně pařilo, tak by to za chvíli, než si udělám snídani, mohlo být suché. Najednou se kolem mě slítlo asi 10 včel a letěly se podívat na můj backpack. Cool. Mám z včel hrozný strach! Nasadila jsem si headnet, aby mi nepopíchaly obličej. Udělám si selfie abych měla záznam…



OH. Wait! Ty mrchy si zavolaly kámoše a celou rodinu! Ale ne jenom tak ledajakou rodinu! Dokonce i rodinu ze sedmého kolene! Kolem mého batohu a všech věcí bylo přes 100 včel! NAPADLY MĚ VČELY! Já jsem ještě něco takového nikdy neviděla! Panikařila jsem. Co mám teď jako dělat? Ten batoh a všechny ty věci byly posypané včelama! Co byste dělali!? Zvolila jsem mou obvyklou taktiku…. ZAČALA JSEM BREČET! Vůbec jsem nevěděla co dělat a pak mě napadlo skvělé řešení! Seru na včely, nechám tu všechny věci a pojedu domů! Kde je nejbližší letiště? Najednou jsem uslyšela hlasy. Kolem toho stanoviště, kde jsem spala vedl trail - cca 7 metrů od mého včelího úlu. Okolo šel Cristian z New Yorku. Utřela jsem si slzy a předstírala jsem, že je všechno v naprostém pořádku - nechtěla jsem vypadat jako fňukna, co se bojí včel. Cristian odešel. Začala jsem zase brečet. Za minutu šel okolo Lynx a Mac. Lynx se na mě podíval a popřál mi dobré ráno. Neodpověděla jsem. Byla jsem v tranzu. Podívala jsem na backpack a ty mrchy se rozmnožily! Přiletěly i tety z dvacátého kolene. Podívala jsem se na Lynxe, neskrývajíc slzy a pronesla jsem: JÁ TADY ASI DNESKA UMŘU! Lynx nechápal, zasmál se a řekl: “what's up?” (mami to není ta aplikace, ale znamená to, co se děje) Ukázala jsem na hromadu včel. Lynx zaostřil na dálku, zakryl si pusu a řekl: “Holy Fucking Shit!” (mami to znamená něco jako: Ou, Páni!). Sundali si oba batoh a šli ke mně. Prý musíme postupně všechny ty věci odnosit pryč. Pomocí turistických holí nabírali všechny věci a nosili je daleko od toho místa. Z dálky to viděl Cristian a vrátil se nám pomoct. Odnosili jsme půlku věcí, Lynx sáhnul po mojí krosně a vytáhnul ji z centra včel (je alergický na včelí píchnutí) a donesl mi ji. Narvala jsem všechno do batohu, ale ty včely se začaly slítávat znovu okolo mojí krosny - byla totiž pořád dost mokrá. Cristian popadl moji krosnu a začal s ní utíkat daleko od těch mrch. Dala bych cokoliv zato, abych to měla natočené na videu, protože to prostě byla naprosto vtipná situace takhle zpětně. Nenávidím včely!!! Nejhorší ráno ever za celou tuhle debilitu, kterou jsem si vymyslela. Když jsem tam stála sama a brečela, tak jsem chtěla na 1000% jet domů a myslela jsem si, že to byla poslední kapka! Mac, Lynx a Cristian by si zasloužili metál. A tady je máte - MOJE HRDINY.






Po půl hodině, když jsme se z toho všichni vzpamatovali, tak si ze mě kluci dělali děsnou srandu. Prý jsem tam stála jakoby nic a úplně v klidu pozorovala hejno asi 200 včel a předstírala jakože se vůbec nic neděje - Cristian pronesl, že jsem vypadala jako profesionální včelař, co to má pod kontrolou. Lynx poznamenal, že si málem nadělal do kalhot, když to viděl a Mac se o tom už nechtěl bavit, protože z toho prý bude mít noční můry! Já asi taky! Každopádně jsem klukům vděčná za život.


Tento zážitek nás hodně sblížil a strávili jsme spolu zbytek dne. Dozvěděla jsem se hodně z mužského světa na PCT. Některé věci jsem asi nepotřebovala slyšet, ale možná by vás zajímalo, že kluci jsou líní chodit v noci na záchod v té zimě, tak čůrají do plastové lahve ve stanu. Lynx mi oznámil, že je to dobré i případě, když je obrovská zima, tak si tu láhev pak strčí do spacáku a je mu teplo. Myslela jsem, že už nic odpornějšího neuslyším, ale dozvěděla jsem se i příběhy každého z nich, jak si posrali kalhoty. Už mě nic nepřekvapí.



Dneska jsme se docela flákali. Všude jsme zastavovali, smáli se jako blbci naprosto stupidním příběhům. U zdroje s vodou jsme se potkali s mými milovanými Monkem a Nutter Butter a seděli jsme asi hodinu. Já si udělala ovesnou kaši, protože jsem ráno nestihla posnídat. Seděla jsem a cpala jsem se kaší z uzavíratelného sáčku (Ája s Michi - moje dvě nejlepší kamarádky mi dneska napsaly že to vypadá jako zvratky) a přišel ke mě Monk. Dělal si video na GoPro a okomentoval, že vypadám jako Goldilocks. Všichni se začali smát a každý přikyvoval, že to jsem přesně já! A tak vzniklo moje TRAIL JMÉNO = GOLDILOCKS. Každý anglicky mluvící člověk zná pohádku Goldilocks and Three Bears. My ji známe jako Zlatovláska a tři medvědi, ale není tak známá. Je to o třech medvědech a zlatovlásce, která jim sní ovesnou kaši. A já mám blonďaté dreadlocks (mami to jsou ty ocásky, co mám na hlavě = dredy) takže Goldilocks!!! Každý se tady teď otáčí a ptá se, KDO MI SNĚDL MOJI KAŠI? - to je hláška z té pohádky - doporučuju se podívat. Skvělé trail jméno, já se bála že budu Pink Lady (růžová lady), Drama Queen (královna dramatu) nebo Beekeeper (včelař).



Pak dorazili Fish & Chips = australský pár. Ona je Fish a on je Chips! Báječné trail jméno! Ale Fish má naprosto nepřekonatelné nehty! Na jednom nehtu má vlajku Austrálie a na druhém znak PCT. BOMBA!



Když jsme u těch trail jmen, pozastavila jsem se u jména (mami Mac je kluk = čte se to jako MEK) a říkám mu: “ Jsi Mac, protože McDonald's nebo protože Iphone a Apple?” Mac pozvedl obočí, podíval se na mě a řekl: “To je moje opravdové jméno!” Všichni padli na zem a smáli se jako kreténi, já byla rudá a Mac se nesmál… KDYBYCH OBČAS DRŽELA HUBU…


Cristian má stuhlé svaly, tak šel cvičit a já si konečně mohla dojíst kaši!!



Blue Sky šel poslouchat hudbu a já málem padla, když jsem viděla jeho… MP3? RADIO? Co to je? Vítejte ve 21 století a pojďme se podívat na nějaký černobílý film!!



Dnešní den byl boží!! Od začátku až do konce! Minuli jsme dneska 100 míli = 160km a když jsme dorazili na místo, kde byla voda a kde jsme chtěli rozložit stany, tak u cesty byl Trail Magic = dva lidi grilovali buřty pro hikery, byl tam bramborový salát, sladkosti a vychlazené pití! Já tyhle trail magic miluju!



Seděli jsme u stanů, kluci milují když hraju na ukulele a zpívám česky, takže občas vytáhnu ukulele a zpívám jim před spaním. Dneska je v kempu druhá slečna s ukulelem. Když začne hrát opodál, tak to jen komentuju, že zpívá skvěle, že vedle ní si rozhodně sednout nemůžu. Kluci jednohlasně nesouhlasí a Falco to rázně okomentuje slovy, že ta holka zpívá jako vrána a začne vydávat zvuky jako vrána. Krá. Krá. Všichni dostaneme totální záchvat smíchu a ležíme na zemi a nemůžeme se přestat smát. Všichni tady ví, že mám ukulele, tak nechci být trapná a jdu se se slečnou seznámit a dáme si spolu asi 3 songy. Jmenuje se Bab - Badass Bitch (mami to znamená, jakože vážně cool holka) a je moc fajn! Už je skoro 9, tak jdeme všichni do stanů. Já právě ležím ve stanu a mám tu hřbitov. Vyvraždila jsem rodinu komárů a zabila 5 much z 6. Tu šestou nechávám žít, aby si uvědomila, že do cizích stanů se NELEZE! Třeba se polepší! Kolem mě kváká asi 25 žab a chrápe 5 lidí. To zase bude noc. Dobrou



-> Jít na 9. den


3,557 zobrazení
  • White Facebook Icon
Něco o mně

 

Jmenuji se Lucie.

Lucie postrach ulice.

Svatá Lucie, co mámě nervy upije a tátovi taky nepřidá.

Nebo tak nějak.
Narodila jsem se 12.12.1992 a od té doby mě toto číslo pronásleduje.

12. 12. 2012 jsem se rozhodla změnit svůj život a stvořila Bucket List.

Více o mně...

© 2023 by Going Places. Proudly created with Wix.com