Vyhledat

Den 9 - Dneska mě sežral keř!

Aktualizace: 10. bře 2019

Jako obvykle. Poslední v kempu. Vzbudila jsem se v 9. Bylo mi zle, byla jsem zpocená a děsně mě všechno kousalo. Vylezla jsem ze stanu a málem jsem sebou sekla, jak se mi zatočila hlava. Vypila jsem asi litr vody naráz. Nechápala jsem co se děje, že by na mě lezla nějaká rýmička? Pořád jsem se musela škrábat a pak jsem uviděla příšernost! Puchýře přes půlku břicha! A že půlka mého břicha je hodně velká!!! Musela jsem se někde dotknout Poison Oak - keř, který vás sežere zaživa! Odporná kytka, co se tváří jako obyčejný list a pak vám zhyzdí tělo! Když jsem to viděla, tak mě málem kleplo! Odporné puchýře a děsně to svědilo! Měla jsem to i na rukách! Ruce vám ukážu, protože ty nevypadají tak hrozně, ale břicho ne… To by pro mě totiž máma poslala vrtulník. Hrůza. Já jsem prostě jedno velké drama.



Nevěděla jsem co dělat, nikdo už tam nebyl, tak jsem se rozhodla vyjít a řešit to až v Warner Springs, kam jsem měla dneska namířeno. Bylo to jenom 7mil = 11km, takže flákarna! Omyl, omyl… Nejhorších 11km ever! Dneska nikde nebyl stín a bylo asi 100°C! Bolela mě hlava a vypila jsem asi 5 litrů vody!



Asi po hodině v tom úmorném vedru jsem došla k Eagle Rock. Potkala jsem se tam s Paulem. Byla jsem tak ráda, že někoho vidím. Ukázala jsem mu tu hrůzu a řekl, ať si to hlavně neškrábu a dojdu rychle do Warner Springs. Chvilku jsme si povídali a pak mu říkám, že chci vylézt nahoru a být jako Viking Škyťák z pohádky Jak vycvičit draka. Paul se na mě podíval, přiložil mi ruku na čelo a opatrně se zeptal “Goldilocks, víš o tom, že tohle je orel, žejo? … NO COMENT!



Když jsem došla po příšerné cestě do Warner Springs, tak jsem si prošla peklem! Všichni očumovali moje břicho! Proč já kretén nedělala více sklapovaček! Byli tady už všichni. Mac, Cristian, Lynx, Fish & Chips, Nutter Butter a Monk, Blue Sky, Falco a spoustu dalších lidí, které neznám jménem a VŠICHNI ČUMĚLI NA MOJE BŘICHO!! Fish mi přinesla krém, který je na to určen a natřela mi s tím cele břicho a ruce. Je to hnědá hmota, která vypadá jako make-up nebo jako bahno a mám tím pokryté celé břicho. Asi umřu. Chce se mi brečet. Držím si tričko nahoře, protože lehký vánek na tu svědivou kůži dělá moc dobře a najednou… asi jsem umřela a vidím… PETA! Můj australský svalovec jde přímo ke mně. Fuck! Zatahuju břicho co to jde. Předstírám, že je všechno ok, usmívám se a zatlačuju slzy. Nechápu co tady dělá! Už mě nikdy neměl dohnat! Byl hrozně daleko za mnou! Doprdele… nemůžu dýchat a musím mluvit. Povolím trochu břicho a natočím se na bok - to snad zeštíhluje. Pete se ptá, jestli se tu konají zápasy v bahně, že jsem celá od bahna. Směju se jako kráva i když mi to vůbec nepřijde vtipné. Ptám se ho, jak se sem tam rychle dostal, kolik mílí dneska ušel… A PŘESNĚ TADY SKONČIL NÁŠ VZTAH, KTERÝ JEŠTĚ NEZAČAL! On podvádí! Normálně posledních 25 mil přeskočil a dostopoval sem! S takovýma, co podváděj, se já NEKÁMOŠÍM! Naposledy si ho sjedu shora dolů… zdola nahoru… zastavím se uprostřed… lehce se zasním… a… MOŽNÁ TO PODVÁDĚNÍ NEBUDU BRÁT TAK VÁŽNĚ!


Hned vedle místa, kde kempujeme je přívěs, ve kterém je obchod úplně se vším, co člověk může na PCT potřebovat. Nutím Blue Skye, aby si koupil růžové brýle! Já jsem si koupila nové kolíky do stanu a nové kraťasy. Chci si totiž spálit trochu nohy! Abych měla o čem psát.




Po nákupech jedeme na poštu vyzvednout balíčky - přišla mi moje 200$ zásilka z Amazonu! Nebudu se k tomu zatím vůbec vyjadřovat, protože jsem se stále nesmířila s tím, co mi přišlo! Možná to do zítřka rozdýchám a napíšu vám o tom!


Šla jsem do sprchy… Ale ne do jen tak ledajaké sprchy! BUCKET SHOWER! Prostě si nalijete vodu do kýble - zavřete se do komůrky a políváte se tou vodou! Fakt pecka! A pak si v tom kýbli ještě přeperete hadry. Vítejte v mém světě! Socka u potoka.





Dneska jsem skoro nic nejedla, protože mi nebylo moc hej, ale když jsem si k večeři dala burger, tak mi bylo hned hej! Seděli jsme všichni venku, povídali si, já jsem hrála na ukulele a u toho jsme pozorovali západ slunce. Skvělý konec dne. Teď ležím ve stanu a přemlouvám se, abych se neškrábala. Musím si dávat větší pozor na tyhle jedovaté kytky! Pete mi právě lajknul fotku na instagramu! Bože! To zase budou sny! Co znamená takový LAJK!?




Jo a poslední věc! Můj táta miluje mapy! A moc by si přál, abych je taky měla ráda! Nesnáším mapy, protože se v nich nevyznám. Ale má pravdu - mapy jsou třeba - tak pro lidi, kteří mají stejně jako já orientační nesmysl, budu sdílet vždycky mapu, kde se zrovna nacházím, abyste si lépe představili, co mě ještě čeká!! Pa!


-> Jít na 10. den

3,098 zobrazení
  • White Facebook Icon
Něco o mně

 

Jmenuji se Lucie.

Lucie postrach ulice.

Svatá Lucie, co mámě nervy upije a tátovi taky nepřidá.

Nebo tak nějak.
Narodila jsem se 12.12.1992 a od té doby mě toto číslo pronásleduje.

12. 12. 2012 jsem se rozhodla změnit svůj život a stvořila Bucket List.

Více o mně...

© 2023 by Going Places. Proudly created with Wix.com