Ráno jsem se po 4 hodinách spánku probudila a jenom jsem otevřela oči, tak jsem věděla, že dneska bude zle. Nezvládla jsem do sebe dostat jediné sousto, spakovala jsem si všechny věci, které jsem měla rozházené po celém obýváku a Barbra mě odvezla zpátky na trail.
Když jsme se loučili, tak mě Barbra obejmula a řekla, že všechno bude v pořádku. Kdybych cokoliv potřebovala, tak ji mám zavolat a ona pro mě kamkoliv přijede. Můj batoh váží snad 50kg! To je neuvěřitelné! Nejsem si vůbec jistá tím, co dělám. Hikovat samotnou mě nebaví a mám z toho leda tak depresi. Všude okolo je kouř, nic nevidím, nedýchá se mi dobře a prostě všechno je úplně na nic! Kopce nekopce, je mi to úplně jedno. Prostě jenom jdu. Jako tělo bez duše. Já vám vlastně dneska nemám ani co napsat, ani co ukázat. Všude je kouř a vůbec nic nejde vidět. Dneska procházím přímo na trailu přes město Belden, kde jsem dorazila v 6 večer a dala jsem si alespoň burger, když už to tady vede přes trail. Mám tak blbou náladu, že jsem si ten burger ani nevyfotila. Já vlastně dneska vůbec nefotím. Rychle jsem si snědla burger a vyrazila jsem ještě ujít pár mil a najít místo na spaní. Tady máte mapičku, kdepak se Belden nachází.
Když jsem odcházela z Beldenu, tak dnešní první hezký výhled byl na řeku, která tekla podél silnice z Beldenu. Ale všechno je stejně zahalené v kouři, takže to zase taková nádhera není, ale alespoň jsem udělala nějaké fotky.
Ušla jsem asi 2 míle a našla jsem si místečko na spaní hned vedle vody. Bylo asi 8 hodin, už jsem nic nejedla a šla jsem rovnou spát. Jsem dneska vážně zle nalaďená a NEBAVÍ MĚ TO! Já jsem dneska po 23 mílích nepotkala ani jednoho člověka na trailu! Asi mi z toho za chvíli přeskočí!
