Už od malička, kdykoliv jsme jeli na dovolenou, tak jsme s bráchou vždycky milovali dělat kraviny ve vodě. Byli jsme takové vodní živly. Blbli jsme v bazéně, plácali jsme se v moři, jezdili na raftech, na tobogánech, skútrech nebo byli ve vaně. Teda pokud mě zrovna brácha nezahrabával do země, tak jsme byli pořád ve vodě!
A pak jsme jeli na dovolenou s bráchou a s tátou na Grand Canarii – jako vždy jsme celou dobu dělali kraviny ve vodě, fotili se, topili se a v mém případě i spálili se.
I když jsme vždycky trávili hrozně moc času ve vodě, tak já jsem se nikdy nepotápěla, protože jsem měla děsný strach. Vždycky mi nateklo do nosu a myslela jsem si, že se utopím. Nesnášela jsem potápění se bez zacpaného nosu! Ale vždycky jsem viděla v televizi, jak se jdou lidi potápět a vidí tam Nema a Doris a prostě jsem to jednou chtěla zkusit! Bylo to na bucket listu!
Asi před 3 lety jsem byla s kamarádkami na Gran Canarii - na opačné straně ostrova, než jsme byli teď s bráchou a s tátou. Seznámila jsem se tam s Mattym – byl to animátor v našem hotelu. Hodně jsme se spolu sblížili – ale jak už to chodí – já odjela domů, dali jsme si na sebe kontakt, ale nikdy jsme si už pak nenapsali.
Teď jsem tu byla znova. Znovu na Gran Canarii a vzpomněla jsem si Mattyho – hledala jsem číslo, ale nemohla jsem ho najít – nakonec jsem ho našla ve starých zprávách na telefonu. Napsala jsem mu sms. Obratem jsem dostala sms zpátky. Za 2 hodiny mě vyzvednul před hotelem a jeli jsme spolu na večeři. Byla to malá restaurace na pláži, která smrděla rybami. Všechny ryby byly vylovené ten den – Maty nám objednal celé dvě chobotnice, krevety, kalamáry, žraloka a nějaké další potvory. Bylo to boží! Poprvé jsem jedla chobotnici! Teda do té doby, než snědl té chobotnici hlavu! To bylo odporné! Když mě vysazoval u hotelu, tak se ptal, co dělám druhý den – já rozhodně žádný plán s tátou a bráchou neměla = náš jediný plán byl plácat se na pláži. Řekl, že má pro mě překvapení a ať jsem druhý den ready v 10 ráno před hotelem. Nevěděla jsem na co se připravit, protože mi nechtěl nic říct. Vyzvednul mě – měl na sobě kraťasy a triko. Já šaty. Jeli jsme asi půl hodiny, když jsme dorazili k takové staré budově na odlehlé parkoviště. Ach můj bože. Díky bohu, že jsem si vzala to krajkové prádlo! Haha – já mám divokou fantazii, tak se ničemu nedivte. K mému překvapení jsme vystoupili z auta a šli ke staré dodávce. Hmm. Více prostoru. Měl od ní klíče, odemknul ji, Matt si vzal něco v autě, přišel ke mně a řekl: „svlíkni se!“ A je to tady! Já se nemýlila! Ještě, že mám to krajkové prádlo!! Vzápětí přijelo auto s 6 dalšími lidmi. Zeptala jsem se, proč bych se měla svlíkat … a … pak mi Matt podal … NEOPREN!
Matt si poslední 3 roky dělal instruktorský kurz na potápění. Naprosto nečekaně, jsem si splnila něco, co jsem na bucket list napsala asi před 3 lety. Nečekala jsem, že to někdy fakt dám! Byla jsem hrozně vystrašená, když jsme šli do vody a já musela dýchat přes ten přístroj. Ale tak nějak jsem Mattovi věřila a bylo to úžasné! Viděla jsem Nema! A Doris! Obří chobotnici! A proto – vždycky si dělejte přátele kamkoliv jedete – nikdy nevíte, co vás čeká!