Den 3 - Dneska v noci nebyla zima!

EHM EHM… Vážně jsem včera řekla, že se mi tu začíná líbit? To byl asi nějaký omyl. Dneska v noci nebyla zima! Ale mrzlo! Normálně se mi na stanu udělala námraza a taková kosa jako mi byla dneska v noci mi snad ještě nikdy nebyla! Naštěstí jsem v tom nebyla sama. Ian nespal celou noc. Má taky quilt, ale já mám alespoň o 10 stupňů lepší.

Když jsem se konečně rozhodla vylézt z mrazáku, tak jsem už viděla Blue Skye jak si snaží udělat snídani… Haha… Asi těžko, protože nám zmrzla všechna voda!



Já jsem se co nejrychleji vypravila a chtěla už být pryč, protože při chůzi není kosa!! Hlavně jsme dneska měli v plánu dojít do Mt. Laguny, která je asi 16,5 mil od nás, protože tam dělají báječné burgery. Vycházela jsem v 8 a asi po hodince jsem se zastavila na hezkém místě, abych si udělala snídani. Ovesnou kaši. Při každé zastávce sundavám boty, abych těm mojím kámošům puchýřům dopřála trochu vzduchu.



Dneska bylo vedro. Jako každý den. Ale po 4 hodinách chůze, jsem si uvědomila, že jsme ještě nešli z kopce. Zabíjárna. Ian zkonstatoval, že celých 16 mil je jen do kopce. Sedli jsme si s Blue Skyem na kámen a smáli jsme se. Jako dva blbci. Pak se na mě podíval a řekl: “víš, já jsem tě sledoval, jak si nasazuješ batoh a to je vážně komedie.” Hej! Můj batoh je těžký jako kráva a já jsem ráda, že se nevyvrátím, když si ho nasazuju a on mi bude říkat, že vypadám vtipně?? Blue se ale nedal a šel mi ukázat, jak se to dělá!!!



Vypadá to jednoduše ne? Tak to přece zvládnu taky…



My si s Bluem užíváme tolik srandy, ale vrhač batohů ze mě asi nebude. Musela bych asi vyhodit zrcadlovku a dalších 10kg. Tak jsme se zasmáli a šlapeme dál. Jo zapomněla jsem zmínit, ze se mi po 3 dnech rozpadly boty! Kdo by to byl řekl, že moje výbava mě prostě nenávidí!?



Dneska v polední pauzičce jsem si objednala nové věci z Amazonu za 200$! Mám toho v batůžku totiž málo! Nové boty, prstové ponožky a filtr Catadyn BeFree. Jo a když jsem po odeslání objednávky slízala z kamene, tak jsem si roztrhla kalhoty!! Mám na prdeli díru jak vrata do kravína. Ian říkal ať to zalepím izolepou a že cajk. Byli jsme oba totálně vyčerpaní a unavení. Blue se pak zeptal, jak jsem spokojená s mojí karimatkou Thermarest Z-Lite a jestli spím na boku, na zádech nebo na břiše. JAK TO MÁM ASI VĚDĚT, KDYŽ JSEM TADY JEŠTĚ NESPALA!!!


Cca v 6 jsme se doplazili do kempu, kde už bylo spoustu hikerů. Spousta lidí, které jsme znali už z prvního dne a nebo jsme se potkali v domě u Scouta a Frodo. Našli jsme si v kempu místo a šli jsme na ten burger! Když jsme vešli do restaurace, tak nás přivítal bouřlivý potlesk. Fakt vtipné. Jsme tu jako jedna velká rodina. Uviděla jsem u stolu spoustu známých a hlavně manžele Shannon a Grega! Oba mě objali, jako kdybychom se neviděli celá léta! Zdravili mě i lidi, které jsem neznala, ale oni mě znali jménem, takže… Trapas. Mě si tady každý pamatuje. Ta holka s obřím backpackem, dreadama, zrcadlovkou a růžovým ukulelem. Byl tam i Pete … Australan… Mám pro Peta slabost. Budí ve mně nečekané touhy…

Byla to dřevěná restaurace, ve které hrála živá hudba a byli tu samí hikeři. Skvělý večer. Nedala jsem si burger, protože mi nebylo dobře, ale jenom domácí hranolky a salát. Chybí mi zelenina.



Mám celkem spálený obličej a myslím, že jsem dneska po 9 hodinách na sluníčku dostala úpal, protože mi byla hrozná zima. Hned po jídle jsme šli zpátky k našim stanům, kde se uhnízdilo více hikerů. Ian a já jsme vůbec nechtěli jít do stanu, protože jsme věděli, že nás čeká kosa! Bavili jsme se o umrznutí za živa a slyšel nás náš soused. Smál se. Vysvětlili jsme mu naši situaci a ON NÁM ŘEKL, ŽE JSME BLBCI! MY TEN QUILT JENOM NEUMÍME POUŽÍVAT!! Jestli se dneska vyspím v teple, tak vám zítra napíšu, jak se to má správně dělat! Tak dobrou!


Jo a hodně mi píšete soukromé zprávy a ptáte se na různé věci. Já se omlouvám, ale většinou tu nemám signál a jenom posílám články Jirkovi, který je pak přidává na web, takže moc neodepisuju. Jestli máte nějaké dotazy, tak je klidně pište tady pod články a já na ně pak v nějakém dalším článku odpovím.


-> Jít na 4. den

  • White Facebook Icon
Něco o mně

 

Jmenuji se Lucie.

Lucie postrach ulice.

Svatá Lucie, co mámě nervy upije a tátovi taky nepřidá.

Nebo tak nějak.
Narodila jsem se 12.12.1992 a od té doby mě toto číslo pronásleduje.

12. 12. 2012 jsem se rozhodla změnit svůj život a stvořila Bucket List.

Více o mně...