Ráno. Ach to ráno. Jenom jsem otevřela oči, tak mi bylo zle. Kupodivu to bylo už v 5:30. Točila se mi hlava a myslela jsem že půjdu vyhodit včerejší večeři. Byla mi kosa a celá jsem se klepala. Zachumlala jsem se hlouběji do spacáku a zase usnula. Znovu jsem se probudila v 8:30, vykoukla jsem ze spacáku a co to nevidí oko mé modravé?! TIPSY! Seděla tam, kousek ode mě a chrumpkala oříšky. Když uviděla moje oko, tak to jen okomentovala, že už čeká hodinu, kdy se probudím, protože nechce snídat sama! Ona už ale ušla dneska 5mil! Vyhrabala jsem se z pelíšku a daly jsme si spolu snídani. Já tu holku vážně žeru!
Bylo mi o dost líp než ráno v 5, tak jsem to připisovala jenom únavě. Jsem poslední dobou hodně vyčerpaná a cítím, jak je celé moje tělo unavené a vyčítá mi to! Víte, kdy jsem měla naposledy ZERO DAY? Já už si to ani nepamatuju! Podle mě někdy v Big Bear - a to už je tak 20 dní zpátky! Takže hned jak dorazím do Kennedy Meadows, tak si hodím na pár dní voraz! Ale takový, že vážně nebudu dělat vůbec nic! Jakože vůbec nic! Jenom ležet, spát a dívat se na Hunger Games! Yes! Když jsme byly v polovině naší snídaně, tak dorazili Fish & Chips, Kurt a další chlapec, kterého zase neznám jménem a řešili jen jednu věc! Medvěda dneska v noci. Všichni kempovali tam u té vody, kde jsem já včera měla toho 4hodinového šlofíka. V noci si pro nějaké to papáníčko přišel medvěd! Jeden kluk se probudil - spal na kovboje - otevřel oči a viděl, jak na něj zírají dvě obří oči asi metr od něj. Kruci! Že já jsem tam nezůstala! Já mám foťák vždycky pod polštářem! Dělám si srandu, asi bych se podělala strachy. Začíná tu přituhovat.
Všichni se pak pobalili a že už vyrazí, protože já jsem rychlá a hned je doženu. Taky jsem sbalila a vyšla. Po jedné míli se mi zase udělalo zle. Zatočila se mi hlava a musela jsem si sednout. Vypila jsem litr vody s Emergen-C a pokračovala jsem. Další voda je 14mil = 23km - takže s sebou dneska táhnu 4litry. Po první míli mám o litr méně. Šla jsem jako lenochod. Nešly mi ani pořádně zvedat nohy a pila jsem jak duha, jaké mi bylo vedro.
Po 6 mílích jsem sebou švihla na trávu a vůbec jsem nechápala, co se mnou je. Zase takové vedro dneska není. Udělala jsem si jídlo a snědla spoustu sladkostí. Pak jsem si lehla. A usnula. Díky Tipsy za ten deštník, jinak bych tady vůbec nepřežila!
Spala jsem 5 hodin! První mi bylo vedro, pak jsem se klepala kosou - vytáhla jsem si spacák. Podle mě si lidi kteří šli kolem museli říkat, že té holce hrabe! Vedro v poušti a já spím ve spacáku. Pak mi byl zase hic a pak zase kosa. Děs. Probudila jsem se, napila se vody a DOŠLA MI VODA V CAMELBAKU! Mám poslední litr vody na dalších 8 mil. Umřu tady.
Ležím a asi ani nemám v plánu se zvednout. Slyším kroky, tak se schovám pod deštník, ale to mi nepomůže, protože už na mě volá Crunch! Ptá se co mi je a proč vypadám tak hrozně?!! Já? A hrozně? Crunch mi dal litr vody. Asi vážně vypadám, že bych mohla brzy umřít. Je to zlatíčko. Tak pojď Lůco! Vzchop se! Vzchopila jsem a jdu! 8mil k vodě! To dáš! Když jsem si vzala hole, tak jsem zjistila, že mi na konci něco chybí. Ta nejpodstatnější část!! TO JSOU MOJE MILIONOVÉ HOLE? Vážně? Po 41dnech jsem je zničila? Kroutím nad tím hlavou.
Po cestě za vodou míjím značku 600 mil, tak si samozřejmě dělám selfie, ale moc mi nejde předstírat smích - je mi fakt zle. Ale 600 mil! To už je skoro 1000km! Už jsem skoro v Kanadě.
Dostala jsem dotaz, kam zmizeli všichni hadi, když už žádné nepotkávám. Já už tady s nimi vážně naprosto vpoho, že už se jich ani nebojím. Každý den potkám cca 3-4 a automaticky zaklepu hůlkama a oni odejdou. Ale když jsem dneska jednoho viděla, tak jsem se rozhodla, že vám udělám radost. Takový maličký, roztomilý!
Nebudu lhát, dneska byl hrozný den. Když jsem došla k vodě, tak tady byl Not Really a Jessica. Pověděla jsem jim o mém dnešním dnu a o pouhých 14 mílích = 23km, které jsem dneska ušla a oba se shodli na mém postižení.
DIAGNÓZA: HEATSTROKE (ÚPAL)
Je 8 hodin, ani jsem nejedla večeři. Jdu spát. Chci být zítra fresh. Omlouvám se za dnešní pesimistický den, ale je mi tak strašně zle, že nemám sílu si ze sebe ani dělat srandu. A to je stav nejhorší.