top of page

Den 69 - Nákupy a dopisování

Ráno jsem se probudila a zase jsem nevěděla, kde jsem. A proč jsem nahá? Nahmatala jsem durch mokrý ručník a došlo mi, že jsem vlastně usnula hned po sprše. Je 10:00, což znamená, že jsem si zase prožila 14 hodinový komat. Vůbec nevím, že holky přišly do pokoje a neprobudila jsem se ani jednou. Teď ale konečně vnímám, tak se můžu dozvědět celý příběh o tom, jak se holky do Red Meadows dostaly. Kručí mi v břiše, tak se pakujeme a jdeme se cpát!



Yumi yumi! Objednala jsem si omeletu se slaninou, avokádem a bramborami, croissant, domácí muffin a černý čaj s mlékem. To je ráj!



Takže. Holky byly děsně unavené, nebylo jim dobře a dělaly si hodně zastávek. V 10 ráno si dokonce daly šlofíka na hodinu. Byla to prý příšerná cesta a vůbec to nestálo za to - já sice spala 5hodin, ale pro mě to cenu určitě mělo - zase takové utrpení to nebylo a TEN BURGER stál za to! Ale hlavně jsem dorazila do města o 2 dny dříve, což je super! U snídaně probíráme typické holčičí věci - Reeses nám ukazuje svoje objevy z PCT na Tinderu (aplikace v mobilu - taková jakoby seznamka). Kdykoliv je ve městě, tak si tam vyhlídne nějakého frajera, který jí pak koupí oběd nebo večeři. Uznávám, dobrý způsob jak ušetřit, ale sama Reeses přiznává, že těm klukům jde o “něco” na oplátku. Hmm. Zajímavé. Všechny si stahujeme Tinder a prozkoumáváme krásy tohoto města. Vážně se u toho dost nasmějeme.



Po snídani si chytáme autobus, který tady zadarmo jezdí po městě a vozí vás kamkoliv chcete. Je to spíš takový vtipný vláček. Jedeme do supermarketu! Nakoupit dobrotky na další dny!



Strávily jsme v supermarketu snad hodinu! Já si koupila takových dobrotek! Hlavně teda kopu ovoce! Jablko, banán, hroznové víno, jahody! Nakupovala jsem si jidlo na cca 2-3 dny než dojdu do dalšího města - Spooky si nakoupila jídlo na 10dní - nechce zastavovat v dalším městě. Každopádně podle mě máme úplně stejně tašek a úplně stejně jídla. Haha. Zase jsem to asi přehnala!



Twizzler s její kamarádkou Celine se rozhodly se už dneska vrátit na trail - já potřebuju zero - mám se ráda - Spooky a Reeses zůstávají taky až do zítřka. Reeses se rozhodla jít na pohotovost, protože ji příšerně bolí nohy a nemůže skoro chodit. Já a Spooky jdeme do knihovny - je tam internet a počítače. Achjo… Ani nevím, kde začít…


Poslední dny na trailu byly náročné a úplně upřímně už jsem se viděla doma. Dneska celý den přemýšlím, co chci a je mi z toho smutno. Dneska mi napsala Tipsy - její poslední dny byly asi jako moje - je vyčerpaná psychicky i fyzicky a má celé Sierry plné zuby - rozhodla se přeskočit asi 200mil a dává si týden OFF v Lake Tahoe. Skoro jsem brečela, když jsem to četla. Psala jsem si s Falcem - čekala jsem, že mě s Blue Skyem konečně doženou, když jsem měla ty problémy a chodila jsem tak 9mil denně - Blue Skye se zranil a odjel domů. Spooky se teď rozhodla, že zítra určitou část trailu přeskočí a dožene svoje kamarády. Andrea odjíždí z trailu příští týden - napsala mi krasnou zprávu, jak bylo skvělé mě poznat. Tina mi poslala zprávu, že se po mě všichni ptají - dokonce potkala Coppertona (toho pána se zmrzlinou) a ptal se jenom po mě - napsala mi, že jí bylo ctí potkat “superstar” jako jsem já a i když spolu nehikujeme, tak jsem pořád s ní, protože o mě pořád někdo mluví. A co já? Chybí mi celá moje trail rodinka a připadám si hrozně a bezradně. Měla bych taky přeskočit nějakou část? Ty příšerné kopce? Budete mě mít pořád rádi, když neujdu celých 4300km? A budu mít ráda sama sebe? Chci vůbec něco přeskakovat? Nebo chci jet rovnou domů? VŮBEC NEVÍM, CO CHCI!


Dojely jsme do knihovny, otevřela jsem Facebook a email a… NEMĚLA JSEM SLOV! Brečela jsem v knihovně. Dostala jsem tolik krásných emailů a vůbec netuším, co jsem tak převratného udělala, ale všichni mi píšete, jak jsem vás inspirovala k vašim osobním bucket listům a jak máte hroznou chuť cestovat a vyrazit do přírody. Při čtení zprávy od mladého kluka, který se rozhodl jít dálkový trail se svojí mámou jenom proto, že čtou můj blog mi naskakovala husí kůže. Další slečna mi psala, že se chystá na Camino de Santiago, protože četla můj článek. Moje kamarádka Míša mi psala, že se rozhodla podniknout dobrodružství v přírodě a poprvé spala zavěšená v hamace - pochopila moje vykukování z kokonu a děkuje za inspiraci. 150zpráv, že to nemám vzdávat! Nejlepší jsou zprávy, kdy píšete, že vám to nemůžu udělat - skončit - ?co budete číst v práci? - to mě vážně baví. A spousta děkovných zpráv - vůbec si nemyslím, že jsem skvělá a statečná, jak píšete - VY JSTE SKVĚLÍ A STATEČNÍ, když to moje fňukání čtěte! Dvě hodiny jsem tady čuměla do počítače a nevěřila svým očím.


Chci strašně moc poděkovat Honzovi. Honza je mimořádně neklidný z toho, že bych mohla umřít na nedostatek Nutelly v krvi a proto se rozhodl mi poslat finanční dotaci, díky které si můžu koupit 43 Nutell! Nevadí mu, že jsem špinavá, nemyju se a holím si jen jednu nohu - dokonce si ho prý ani nemusím za ty peníze brát - JEN TO NEMÁM VZDÁVAT! Děkuju.


Dále jsem posmrkala celý kapesník při čtení emailu od FILIBANDY! Rodinka, která bydlí na trailu a nabídli mi pohoštění až budu kousek od nich. Byli na dovolené u jednoho z jezer, kolem kterého budu procházet a nechali mi tam nějaké překvapení pro potěšení - poslali mi mapu a popis skrýše! Každý večer před spaním si četli můj blog a děti si začaly psát svůj bucket list! Jste báječní! Děkuju!




Další skvělý email byl od Ondry a Aničky, kteří spolu hodně cestují a dostala mě věta: “Z toho posledního tripu jsme se zrovna vrátili a hádej, co mi ty tři týdny na cestě chybělo nejvíc... tvůj blog!” Cestuje s nima jejich kámoš - jsme příbuzní - lenochod Sid a posílá mi pozdrav! Díky Side!



Shrnuto podtrženo - DĚKUJI NASTOTISÍCKRÁT!


Doufám, že jsem zvládla všem odepsat a slibuju, že vás nezklamu! Jsem si jistá, že příští týden přinese další báječné zážitky a taky nějaké katastrofy - ty se vám totiž moc líbí. Děkuju! Děkuju! Děkuju!


V 19:00 opouštíme knihovnu a Reeses nám psala, že má rande s nějakým klukem z Tindru a že prý vezme kamarády a půjdeme na takové triple rande. To je blbost! Jdu na rande v pyžamu, bez podprsenky a spodního prádla a bez makeupu! To je švanda! Spooky je z toho celá odvázaná - nikdy nebyla na rande a NIKDY NEPOLÍBILA KLUKA! Já to říkala, že je to anděl. Kluci přišli do restaurace, kde už jsme se Spooky seděli. Docela fajn kluci, ale bylo to prostě trapné. Objednali jsme si jídlo a Spooky očividně nikdy nebyla na rande, protože, když jsme se bavili o trailu, tak se pochlubila, že si posrala kalhoty. Pohled kluků k nezaplacení!!


Bylo to divné setkání, ale jídlo bylo úžasné. Objednaly jsme si se Spooky Burito - jedno s kachnou a druhé s kuřecím masem - a šérovaly jsme. Když jsme dojedli, tak jsem chtěla jít domů - chci spát a není mi tahle společnost moc příjemná - Spooky taky - zaplatily jsme a ptaly se Reeses jestli jde taky. Prý půjde s klukama ještě někam dál. Jeden z kluků nás odvezl domů, tak to bylo hezké. Uznávám, že je to chytrý způsob, jak ušetřit peníze - ale je moje cena jedno burito a Cola? MOJE ROZHODNĚ NE. Reeses nespala doma, tak předpokládám, že za svoje jídlo náležitě zaplatila.



My jsme se Spooky dorazily domů, lehly si na gauč a povídaly si. Ležela mi na klíně, hladila jsem ji po vlasech a ona se ptala na spoustu otázek - líbání, chození s klukem, sex. Vyrostla ve velmi nábožensky založené rodině a všechno jí přijde jako něco, co nesmí dělat! Její rodiče jí slíbili 1000$, když do 21 nepolíbí kluka. Sex před svatbou je příšernost! Sex je hnusná věc - řekla mi, že si chce adoptovat dítě, protože jí ten akt přijde nechutný. Moc by ale na trailu chtěla políbit nějakého kluka - vybíráme vhodného adepta. Celou dobu se hrozně smějeme a já se snažím změnit její názor. Mám ji moc ráda. Je taková jiná, čistá, nezkažená. Pak jdeme spát. Doufám, že Reeses bude vpořádku, mám o ni trochu strach. Brou…


bottom of page