Když jdete na PCT a začínáte přesně v den, který máte napsaný na vašem permitu, tak máte možnost být na tři dny u Trail Angels Scouta a Froda - jsou to dva naprosto báječní lidé, kteří u sebe v domě, nechávají přespat zoufalce jako jsem já - těmi zoufalci myslím ty, kteří se stejně jako já rozhodli jít 4300km a přijde jim to ÚPLNĚ NORMÁLNÍ = říkám, zoufalci!
International hikeři můžou zůstat 3 dny, Kanaďani 2 dny a Američani jenom 1 den. Starají se tu o vás jako o krále. Vaří pro vás, pomůžou vám obstarat zbytek výbavy, kterou jste ještě nestihli pořídit = v mém případě je to půlka všech věcí. Ale hlavně vám dají extra čas se uklidnit a psychicky se připravit na cestu. Jejich dům je krásný, všechno je tu ze dřeva a já se tu cítím jako doma. Dneska jsem spala v karavanu a zbytek lidí spalo na zahradě ve velkých stanech.
Jak jsem připravena? Co znamená slovo “být připraven?” Vůbec netuším!!
Já jsem tady dorazila a měla jsem pocit, že jsem nejméně připravený hiker! A TAKY ŽE JSEM! JSEM ÚPLNĚ MIMO!
Lidi tady řeší, jestli si mají zlomit kartáček napůl, aby ušetřili 2 deka a já řeším, kam nacpu ukulele a zrcadlovku. Lidi řeší, kde budou za 10 dní a já ještě ani nevím, jak si postavit stan!! Lidi mají nakoupené jídlo a posílají si balíčky s jídlem na cestu - já nemám ještě ani jídlo na první tři dny! Lidi řeší, co budou jíst a já dokonce nemám ještě ani vařič. Na facebooku všichni píšou, že váš batoh musí být ultra light a super light! Nevím jak ostatní, ale já jsem si koupila ten nejsvětlejší batoh, který v obchodě byl, ale nijak nevidím tu přidanou hodnotu. Haha. Takže jsou ti lidi úplně blbí nebo co?
2 týdny jsem řešila, jaké turistické hole si pořídit. Chtěla jsem nějaké dobré a hezké. Když jsem si vytvořila tabulku v Excelu, byla jsem na sebe děsně pyšná. Porovnala jsem cenu, vlastnosti a vzhled - podívala jsem se na svůj účet - a koupila ty nejlevnější, ale kupodivu to byly i ty nejhezčí a v nejlepší kvalitě. Balíček dorazil. Nejlevnější, nejluxusnější hole jsou tady! Eh. Hole přišla jedna? Ta dredatá pinda si prostě objednala jednu hůlku. Chápete tu demenci? Samozřejmě, že tak kvalitní hole by měly být dražší = takže cena byla jenom za jednu. Člověk by si řekl, no tak budu chodit jenom s jednou. NO BIG DEAL! Ale já kretén se snažila o light výbavu, takže jsem si objednala tarp-tent - stan, který sestavíte za pomocí trekových holí, místo těch tyčí, které jsou normálně u stanu. Jednoduše řečeno. Můj stan mi spadne na hlavu. Objednala jsem druhou holi. Mám nejdražší hole v celém baráku. Ale důležitá byla ta tabulka v Excelu.
UŽ NIKDY SI NEUDĚLÁM TABULKU - SMAŽTE SI EXCEL - JINAK VÁM ZNIČÍ ŽIVOT.
Jeden týpek tady má 5kg základní váhy (bez jídla a bez vody). Hmm. 5kg. Aha. 5kg váží moje krosna, zrcadlovka, stativ, ukulele, klávesnice k mobilu a powerbanka. Válím se smíchy na zemi. To jsou věci, které prostě musíte mít! Chlapec tady řešil, co by ještě mohl vyhodit, aby to měl ještě lehčí. Zlomit kartáček? Odstranit štítky z oblečení? No, proč ne! Lůca taky bude osekávat váhu!! Jak asi bude hrát ukulele s dvěma strunama? A jak bude fotit zrcadlovka bez SD karty? Víte, kolik váží SD karta? Přesně tolik, co druhá půlka kartáčku! Zlomila jsem kartáček. Mám teď ultra light kartáček na zuby! Doporučuji všem vyzkoušet doma! Budete mít zprasené ruce tak, jak jste ještě nikdy neměli. Kdo si nechce po ránu poslintat ruce že jo. Koupila jsem nový kartáček a jedu ULTRA HEAVY vybavení…
Sice jdu přes poušť, ale v noci je prý neskutečná zima, takže jsem si objednala úžasný spacák do -10 stupňů, protože je mi pořád zima. Když jsem spacák večer před spaním rozbalila, tak jsem málem padla! Ten spacák má v sobě díru! Obří díru! Není to spacák, ale je to quilt! vygooglete si, co je to za kravinu… Já myslela, že quilt je název toho spacáku. Umřu na zimu! prostě všechno je jedna velká katastrofa! Mám se zmiňovat o tom, kolik váží můj batoh? Včera se mě jedna slečna ptala, proč jsem si koupila můj batoh = Osprey Aura 50 = nebyla uspokojena mou odpovědí, že mi to přišlo lepší než všechny věci tahat v rukách. Moje výbava je jeden velký omyl. Hlavně, že mám růžový nůž!
Jestli si myslíte, že něco nedokážete - podívejte se na blbce jako jsem já a DOKÁŽETE VŠECHNO! Zatím nevím, za jak dlouho tady umřu - ale předčasně se nevzdám! Důležité je, mít někoho, kdo je na tom podobně, nebo trochu hůř! Na trail 3 dny přede mnou vyrazil Jirka. Pražák. Jsme kámoši. Velcí. Jako Pat a Mat, akorát z Česka.
Tady můžete vidět, jak vypadá opravdové zoufalství:
Já: Tak co, jak to jde?
Jirka: Dneska se mi zdálo, žes mi volala ať si vezmu cepín do pouště, že tam napadl metr sněhu… Oficiálně magořím.
Já: Hele mně se poslední dobou zdají samé noční můry .... včera jsem si dělala selfie s medvěděm a natáčela jsem mu hlavu kam se má dívat 😂😂😂
Jirka: Prosím, řekni mi, že nechcípnem na poušti první den…
Jirka: Tak uz mam temer vse, narval jsem to do baglu i s vodou a nemam tam zadny misto na jidlo? ja snad potahnu igelitky v rukach!
Já: 😂😂😂😂😂😂😂😂😂😂😂😂😂😂😂
Jirka: Co ty?
Já: já už jsem se přidala do skupiny PCT 2019… cítím, že příští rok je můj rok 😂😂
Zítra vycházím, nejsem připravená, ale jsem ochotná to risknout. Život je moc krátký na vzdávání se a vím, kolik lidí mi drží palce a hlavně kolik lidí mě podpořilo a pomohlo mi. Tím se dostávám k tomu, že chci poděkovat všem, kteří mi drží palce a věří, že to zvládnu.
Mým rodičům, že mě podporují v každé kravině, kterou si vymyslím.
Michaele Zachové a Andrejce Nguyenové za to, že jsem jejich kamarádka, i když jsme úplně jiné, a stejně mě chápou a vždycky se na ně můžu obrátit.
Velké díky patří Jurajovi Kasalovi a Vlastovi Jelenovi, kteří mě v krizové situaci pomohli s vyřešením transferu mých zavazadel z Vancouveru do Čech, když jsem byla pokraji zhroucení stresem. Terezce a Lubošovi Kopeckým, kteří mi poskytli azyl a vytvořili zázemí pro plánování mojí cesty. Neskutečně moc děkuji Michalovi Zachovalovi, který mi dovolil zahltit jeho dům mým vybavením a celou dobu snášel moje fňukání a nikdy neřekl, že už mě má vlastně plné zuby.
Největší díky, ale patří Jiřímu Laštůvkovi, který kvůli mě nespal spoustu nocí, telefonoval se mnou 7 hodin v kuse, patlal se několik dní v mém životě a VYTVOŘIL TENTO KRÁSNÝ BLOGÍSEK.
Díky všem! Bez vás bych tu teď nebyla a bez Laštůvky byste teď nic nečetli!
Jdu si zabalit jídlo na 6 dní, 9 litrů vody, ukulele se 4 strunami a zítra vyrážím do divočiny!