Ráno jsem se probudila úplně v jiné posteli než jsem včera usínala a byla jsem v ní sama! To je pohodička! Já tak nerada sdílím postel… a ještě k tomu se Spooky! Ona je tak roztomilá a podle mě je to anděl, takže jsem neměla sílu na to ji budit a říct jí, že se roztahuje a já padám z postele. V posteli vždycky platí moje pravidla - já mám 70% postele a ostatní to musí respektovat! Spooky je výjimka! Asi ve 3 ráno jsem se přesunula do jiné postele a spala jako zabitá. Reeses má po ránu nějakou blbou náladu a Spooky mluví jenom o palačinkách k snídani - jde se na snídani. Reeses mluví na telefonu se svojí ségrou a my si se Spooky objednáváme kokosové palačinky s mascarpone.
Dnešní snídaně byla poněkud zvláštní. Reeses brečela celou dobu a mluvila se svým tátou, který si nepřeje aby byla tady na trailu. Byl to neskutečný rozhovor - takové argumenty, které pronášel, by nevymyslel ani největší blbec na světě. Sledovat zoufalou Reeses bylo pro někoho jako jsem já úplně nesnesitelné. Úplně nenávidím vidět lidi brečet. Když její táta argumentoval, že se má vrátit, protože už byla měsíc na dovolené (tohle není dovolená!) a měla by se ujmout svých zodpovědností, tak jsem si říkala, jakou my máme ve 20 zodpovědnost? Pak ji začal vydírat, že jestli se nevrátí, tak jí prodá auto, dá kočku do útulku a další příšerné věci. Po půl hodině, kdy si Reeses stála za svým a snažila se mu vysvětlit, že tohle je pro ni důležité a tahle cesta není dovolená, ale určitý způsob osobního růstu, tak na to její táta jen odpověděl: “Mě vůbec nezajímá tvůj osobní růst, sbal se a přijeď domů!” V tuhle chvíli jsem už brečela i já. Nechápu, jak někdo může vydírat své vlastní dítě a kazit mu něco, co je pro něj důležité. Občas ani rodiče neví, co je pro nás dobré. Reeses řekla: “Promiň, ale to neudělám. Tohle musím udělat sama pro sebe” a její táta zavěsil telefon.
Takže… Mami a tati - díky za všechnu podporu, kterou od vás mám a za to, že jste mi nikdy nediktovali, co bych měla nebo neměla dělat a v každé blbosti, kterou jsem si vymyslela, jste za mnou stáli a vždy mě podpořili! Stojíte za mnou a fandíte mi i když byste chtěli, abych asi byla někde jinde. Doufám, že na mě budete jednou pyšní tak, jak bych si přála. Myslím si, že moji rodiče jsou ti nejbáječnější pod sluncem a děsně mi chybí. Neviděla jsem je od ledna a přijde mi to jako věčnost. Takže tak. Konec nostalgie. Mami, přestaň brečet!
Spooky se rozhodla přeskočit jednu část a jela stopem do Tuolumne Meadows. V 11 nás opustila a já a Reese jsme se šli chystat na trail. Šla jsem si dát poslední sprchu - pěkně dlouhou a nekonečnou - na dalsich 9 dní mám smůlu. A razíme. Stoply jsme si auto, které nás zavezlo na místo odkud jezdí autobus zpátky do Red Meadows. Jely jsme asi půl hodiny autobusem a mně bylo blbě! Když jsme tam dojely, tak jsme měly hlad - šly jsme na burger a na čokoládový shake. My snad dneska nevyjdeme.
16:30 a my konečně vycházíme zpátky na trail! Neuvěřitelné! Po 3 dnech ve městě jsme opět Wild & Free. Jdeme jako mrtvoly.
Když jsem byla ve městě, tak mi jeden můj velmi dobrý kamarád poslal jeho playlist - měla jsem z toho děsnou radost, protože už nemám co poslouchat. Známe se spolu dost dlouho a máme stejný vkus na hudbu, takže jsem se moc těšila na nové písničky třeba od Imagine Dragon, Mumford and Sons nebo od Of Monsters And Man. Filip mi poslal seznam písniček, které byly jenom očíslovány, takže jsem nevěděla, co to je, ale napsal mi k tomu, že všechny ty písničky jsou o mně nebo o nás a že se v každé písničce najdu. Takže, když jsem viděla, že přichází kopec, tak jsem si nasadila sluchátka a šla poslouchat nový set. To, co následovalo jsem nečekala ani v nejhorších snech…
Když začala hrát první písnička, tak jsem si říkala, že to je nějaký joke na začátek.
Při druhé písničce už jsem začala panikařit! On se snad spiknul s mojí mámou a domluvili se, že mi zničí život! Hlupák váhá…
Dala jsem si tu práci a ty nejlepší kousky jsem vám vystřihla. Pokud ty písničky neznáte - dobře pro vás. Pokud je znáte - musíte chápat mé trápení.
Než jsem odjížděla z ČR, tak mi tenhle trouba přinesl plyšového medvídka, prý až se budu cítit sama… Medvídek zůstal doma…
Filip nemá rád moje dredy a kdykoliv mi připomíná, že nejlepší pocit je, když můžeš někomu vjet rukou do vlasů - z dredama to nejde!
A pak přišla písnička, kterou vůbec netuším, co chtěl říct, ale smála jsem se na celé kolo - chce mi stavět náhrobní kámen - možná kvůli tomu, jak moc pořád fňukám. Haha…
Pak jsem ji uviděl, ubohou vílu, na zvadlých květech věčně snít, všem lidem rozdala svou lásku a sílu, že sama dál nemohla už žít. Tak jsem jí postavil náhrobní kámen a čerstvé růže jsem tam dal. Pak jsem se pomodlil a zašeptal ámen a svojí píseň jsem jí hrál…”
Další písnička nebyla vůbec vtipná, protože já ještě inženýr nejsem…
Pan Nohavica mi hlásil, že to tady nepřežiju…
Tady v téhle písničce byla část, kdy jsem si říkala, že jsem to do té písničky namluvila já sama…
S Filipem jsme se seznámili, když venku pršelo a já s sebou nikdy nenosím deštník a byla jsem zmoklá jako slepice.
Tohle nebudu komentovat, ale zase jsem se lámala v křečích smíchem do kopce…
A další výbuch smíchu…
Můj milovaný Michal David…
A pak to zachránil písničkou od Leoše Mareše - Tři slova. Já mám Leoše hrozně ráda a všechny jeho písničky. Ale když začala hrát tahle, tak jsem si hned uvědomila proč - jednou jsem u Filipa dělala po ránu palačinky a můj oblíbený černý čaj s mlékem a u snídaně mi Filip povídal o tom, jak je ten hrneček ze kterého piju pro něj důležitý - dostal ho od kamaráda. A já ho za 20minut roztřískala, když jsem sklízela ze stolu. OMG…
“Mám moc rád, když se směješ, když jsi veselá, když mě hladíš po vlasech,to teď nikdo nedělá, vypadalas tak tajemně když jsi mi vařila, byla jsi tak roztomilá, když jsi něco rozbila.”
Pak začala hrát písnička, kterou vůbec neznám, ale smála jsem celou písničku, vůbec nechápu, proč tam tumhle písničku dal, ale valím se na zemi při představě, že mi tohle Filip zpívá! Možná proto, že si myslí, že jsem hrozný cynik a nejsem úplně holka na vztah. Jarek Šimek - Svatební.
Nojo, to by nebyl správný playlist bez Karla Gotta a zase další písnička o lásce…
“Láska je jak mág, co hůlku má a frak. A může tvůj svět změnit v peklo i ráj. Líp je pokud možno brát tu druhou možnost. Když zbláznit se máš, ať se máš aspoň fajn. Ať se zdáme blázny, to je fuk je nám. Lásky není nikdy nazbyt, neb je nezbytná. Ať se klidně zboří svět kolem nás. Láska je dar boží, hleď ji nepropást. S ní přejdem dálky, co nás dělí.Zvládneme svět celý. Nic už nezastaví nás. A když svět víru v lásku ztratí. Chraň ji všichni svatí. Nás to nezastaví. Nic už nezastaví nás.”
A pak jsem pochopila ty romantické věci! Já MILUJU písničku od Leoše Mareše - Slib, kterou napsal pro jeho ženu Moniku a jednou jsem ji poslouchala v autě, když jsme s Filipem někam jeli a mně naskakovala husí kůže. Jak Leoš řekne - to jak ses mi líbila se nedá popsat slovy, holka co je podobná Avatarovi! To je prostě romantika jako prase! A jak pak říká ten slib? To bych se i já vdávala!
A poslední písnička v playlistu mě málem dohnala k slzám…
Tohle byly naprosto 2 nejlepší hodiny, které jsem šlapala do kopce. Filip moc dobře ví, jak nemám moc ráda českou tvorbu, ale tohle je můj nejoblíbenější playlist ever! Já se tak nasmála a všechny ty písničky vystihují úplně všechno, co jsme spolu kdy zažili a toho co zažívám tady. Smíchem jsem si prodloužila život o 10 let! Opravdu báječný nápad, který MADE MY DAY! Mami - nestahuj ty písničky - je to nelegální!!!
Dorazila jsem na docela hezké místo, kde nebylo moc komárů, tak jsem počkala na Reeses a rozhodly jsme se zůstat. A teď se držte židlí - my si udělaly oheň! Samy! Žádný kluk okolo, tak se holky mysely postarat samy! My jsme ale tak šikovné! Kdybyste viděli ten fajrunk! Jsem na nás vážně pyšná.
V dálce zapadalo sluníčko a vypadalo to, jako by byl konec světa! Měly jsme pocit, že všichni shoří na popel
Večeře. A je to tady! Moje nové nejoblíbenější jídlo! Nabalila jsem si kuličky Nesquik!!!!!! Smíchala jsem vodu s mlíkem v prášku a s čokoládou v prášku a BYLO TO! NEJÚŽASNĚJŠÍ JÍDLO EVER! Bylo mi znovu 5let.
Ale ta nejlepší část večera přišla až… až… Copak jsme asi dělaly?
Takže tak! Dobrou! Musím jít spát, hrozně se totiž těším, až zítra budu zase poslouchat můj nový playlist.